úterý 23. dubna 2013

Hummus není žádný humus!

Tahle pasta z cizrny je naopak skvělé, chutné a lehké jídlo, které jsme si s přítelem poslední dobou tak oblíbili, že ho dělám alespoň jednou za týden. Není na tom totiž nic složitého, je to rychlé a výsledek velmi chutný.

Když mám čas, dělám hummus z uvařené cizrny, vyžaduje to akorát cizrnu den předem přes noc namočit a poté, co nabobtná, tak jí uvařit. Takže to není o moc náročnější kuchařsky, jako spíš časově. Z toho důvodu jsem si nakoupila i několik plechovek cizrny v nálevu, kterou už není třeba nijak upravovat, takže když náhle přijde chuť na hummus, jsem připravena.

Na internetu je k nalezení spousta receptů, je asi na každém, aby si zvolil ten správný podle své chuti.

Já většinou dělám hummus s minimem ingrediencí.Potřebujeme na něj:

Cizrnu
Olivový olej
Citronovou šťávu
1-2 stroužky česneku
Sůl, pepř
Sekanou petrželku

Tohle všechno vložíme do mixéru a vytvoříme z toho kaši. Dá se použít i tyčový mixér. Je na každém jestli z toho vytvoří hladkou pastu nebo to rozmixuje jen lehce, aby v pastě byly kousky cizrny. Já to mám radši s kousky.

Olej doporučuju přilévat postupně, naředit se to dá vždy, ale zahušťuje se hůř, tak ať z toho nemáte polívku:).

Už jsem zkoušela i k tomuhle všemu přidat v troubě do tmava upečenou červenou papriku. Je to lahoda!

No a jak se hummus jí? My to máme nejradši s nachos, kterými si hummus nabíráme. Dá se ale jíst i stejným způsobem s nakrájenou zeleninou a také s tmavým chlebem. Na ten se dáni namazat, protože je to vlastně pomazánka.

Zkuste to a podělte se o zážitky:).

pondělí 22. dubna 2013

Domácí lučina

Už delší dobu jsem se chystala udělat si domácí lučinu. Slyšela jsem už několik hlasů ze svého okolí, že je výborná, jednoduchá, žravá:). Pořád jsem to odkládala, částečně i proto, že si ani Lučinu v obchodě moc nekupuju, takže jsem si říkala, že mi ta domácí zatím nechybí. Když se ale zásoby "mazacích věcí" v lednici ztenčily na máslo a džem, a asi i pod tlakem všemožných recenzí na "dobré, zdravé a neošizené" taveňáky a jiné potírací hmoty jsem prostě neměla chuť nic podobného domů nakupovat, přišel čas právě na domácí lučinu.
Potom už stačilo jen malé popostrčení, když jsem si v práci přečetla nový příspěvek na blogu Kačky Žvýkačky - http://kackazvykacka.blogspot.cz/2013/04/domaci-lucina-tou-to-jen-zacina.html. Takže cesta z práce vedla rovnou do obchodu pro ingredience a večer už bylo vše v hrnci:). Nebudu se rozepisovat s receptem, protože na tom jednak není nic těžkého a jednak jsem to od Kačky obšlehla doslova. Z domácí lučiny jsem rovnou udělala druhý den ráno i bruselskou pomazánku opět podle Kačky. 

Obojí to byla dobrota, fakt! Lučina se asi stane běžnou mazací hmotou u mě doma a ta pomazánka...hmm, ta byla prostě skvělá. Ale protože jsme se s Vaškem do její přípravy pustili tak vehementně, byl to nejdřív spíš křen ochucený lučinou a slzeli jsme z toho oba:). 

Přidávám jen fotky mého výsledného produktu a doporučuju to obojí určitě vyzkoušet!

Jelikož cedník byl moc malý, vytvořila jsem si důmyslný systém dvou vařeček, hrnce a bavlněné utěrky:-)

Lučina po ránu.

Bruselská pomazánka.

Lučina

úterý 16. dubna 2013

Dušená játra na víně s domácími povidly

Ne každý má rád játra či jiné vnitřnosti. Já je už odmala považuji za jedno ze svých nejoblíbenějších jídel a ráda si je jednou za čas doma uvařím. I když to při jeho přípravě vypadám, jak kdyby tam řádil masový vrah:-). 

Vymyslela jsem si úpravu jater na víně a vzniklou omáčku zahušťuji povidly. Takže co budeme potřebovat?

kuřecí játra (či jiná, dle chuti)
červené/bílé víno
povidla (nejlépe domácí)
olej
cibule
pepř, sůl
rýže

Nejdříve si připravíme játra - omyjeme, očistíme a nakrájíme na menší kousky. Do hrnce si dáme vařit rýži.

Na jemno si nakrájíme cibuli a játra si okořeníme dle chuti. Pozor! Nesolíme, játra se solí až na závěr, když jsou hotová, jinak by ztvrdla


Na pánev nalijeme olej, necháme rozehřát a vhodíme na něj cibuli, která by nám měla zesklovatět.

Jakmile je cibule hotová, přihodíme na pánev maso a necháme ho orestovat ze všech stran, aby se nám zatáhlo. Nemícháme s ním zbytečně, spíš jen jemně obracíme.

Když je maso zatažené, tak do pánve vlijeme trochu bílého vína, aby bylo maso podlité, přiklopíme pokličkou a necháme podusit.

Vytvoří se nám omáčka, která je ale řídká, proto je třeba jí zahustit.  

V téhle chvíli přichází čas povidel. Po lžičkách přidáváme, až má omáčka správnou konzistenci i chuť. Není třeba to přehánět, přidat se dá vždy:). Omáčka nám taky takhle pěkně ztmavne.

No a jakmile má omáčka tu správnou chuť, stáhneme jí z ohně a servírujeme s rýží a zeleninovou oblohou.

Pro ty, kterým játra nevadí, je to tip na jednoduché a velmi chutné jídlo. Navíc z mého pohledu je kombinace víno + povidla úplně skvělá.

Takže dobrou chuť!














Dámský víkend v Srní ve znamení vína a recept na citronové kuře


V nadpisu je vše shrnuto, trochu to vysvětlím:). Před asi třemi lety jsme s kamarádkami vymysleli, že by nebylo na škodu vyjet občas takhle v dámské sestavě někam na chalupu a udělat si takový vinný víkend. Vybraly jsme staročeskou chalupu v Srní u Hlinska v Čechách a bylo to parádní (od té doby jsme srnky). Krásná chalupa, poprvé nám i vyšlo počasí, takže jsme opravdu celý víkend strávily popíjením venku:). Od té doby se tam, vracíme, bohužel ale počasí je snad pobyt od pobytu horší :D. Tentokrát jsme tam přijely na začátku dubna a všude leželo 20cm sněhu... Takže jsme celý víkend popíjely v chalupě a k tomu jsme si k jídlu připravovaly samé dobroty. Protože alespoň u mě k vaření sklenka vína patří. Jde přeci o to, abych si to užila:).

Jelikož vaříme ve dvojicích (každá dvojice dostane na starost jeden chod), tak my jsme tentokrát vybraly k sobotnímu obědu Florentynino citronové kuře. Už jsem jednou na blog dávala fotky z jeho přípravy, ale bez receptu, tentokrát to zkusím i s ním. 

Co potřebujeme (pro 4 osoby):
2 kuřecí prsa
1-2 citrony
1 lžíce olivového nebo rostlinného oleje
2 mladé cukety (menší)
jarní cibulku
smetanu ke šlehání
bramborové noky
sůl

Začneme tím, že si nakrájíme kuřecí prsa na nudličky nebo kostičky. 

Omyjeme citron a citronovou kůru oloupeme, poté já nakrájíme na nudličky. Dál si omyjeme a nakrájíme cukety na tenké plátky. My jsme měly kulaté, takže jsme je krájely na kostky.

Citronovou kůru přidáme ke kuřecímu masu, lehce osolíme...

... a vymačkáme do masa také šťávu z citronů. Pozor na jádra:).

Necháme kuřecí maso tak 10 minut marinovat.

Mezitím si nakrájíme jarní cibulku - bílou a zelenou část zvlášť (tu zelenou použijeme až ve finále na ozdobu).

Dáme si do většího hrnce vařit vodu na noky, trochu jí osolíme. Jakmile se bude vařit, vsypeme do ní noky. 

Na hlubší pánev nalijeme olivový olej, necháme rozpálit a potom v ní orestujeme kuřecí maso zprudka ze všech stran.

Jakmile je maso hotové, přidáme do pánve nakrájenou cuketu a bílou část jarní cibulky a promícháme s masem. Cuketě stačí opravdu krátká chvíle na větším plameni, 1-2 minuty. Jde o to, aby cuketa zůstala hezky "na skus", tedy aby nám moc nezměkla. Celou směs ještě dokořeníme podle své chuti. Podle zkušenosti říkám, že to není příliš potřeba, ale lze dosolit, dopepřit. Potom vlijeme do pánve šlehačku. Na prudším plameni by měla téměř vzápětí zhoustnout a vytvořit omáčku. Jakmile zhoustne, sundáme pánev z ohně.

Noky jsou hotové hned, jak nám vyplavou na povrch vody, v níž se vaří. Vylovíme si je a vmícháme je ke směsi na pánev (v našem případě jsme to míchaly do velké mísy, protože pánev by to nepobrala:)).

Posypeme cibulkou...

... a servírujeme:)

Takhle to vypadá a jak to chutná, to musíte vyzkoušet sami.

Nám všem to chutnalo moc!

Víkend se nám moc vyvedl, dokonce se nám povedlo uvařit na sobotní večeři úplně báječnou hustou bramboračku. Bohužel z toho už žádná fotodokumentace neexistuje, dokonce i naše paměťové stopy jsou dost rozmazané, ale byla opravdu skvostná:-).

Aby to nevypadalo, že jsme pořád jen pily a jedly (i když většina programu tím byla zasažena), tak musím říct, že i přes těch 20 cm sněhu jsme se s kámoškou vyhecovaly a šly jsme si v sobotu dopoledne zaběhat. Blíží se nám půlmaraton a tak jsme byla statečné a alespoň trochu toho porušování životosprávy jsme se snažily hned napravit:). 

Takže díky holkám, které se zúčastnily, za super víkend, díky Janě Florentyně Zatloukalové za tenhle báječný recept.















středa 10. dubna 2013

Zapečené brambory s cuketou a lilkem

Tentokrát tu mám tip pro lehkou a moc chutnou večeři. Tenhle recept jsem dávala dohromady z toho, co mě napadlo a co jsem měla k dispozici. Nesporná výhoda zapékaných jídel je ta, že se dá kouzlit i s málem, suroviny se dají všelijak obměňovat a výsledek vždycky stojí za to. Mě v zapékání trochu brzdí fakt, že mám v bytě jenom malou remosku. Když se ale vyskytnu u trouby, snažím se jí využít na maximum.

Tentokrát jsem potřebovala celkem rychlou a lehkou večeři. Rychlé to až tak nebylo, musím uznat, že dělám i rychlejší večeře, je třeba počítat tak alespoň 15 minut na přípravu (než se povaří brambory, nakrájí zelenina a rozehřeje trouba) a potom ideálně tak 45 minut pečení.

Co budeme potřebovat na 3-4 porce?
1 střední cuketu
1 lilek
6-8 brambor
několik stroužků česneku
větší cibuli
koření (sůl, pepř, chilli papričku, medvědí česnek, provensálské)
olivový olej

Nejdřív si dáme vařit brambory, kdo má rád oloupe, kdo ne, dá vařit ve slupce do osolené vody
Mezitím si nakrájíme omytý lilek a cuketu na kolečka, rozložíme na tác, posolíme a okořeníme podle chuti a necháme chvíli uležet. 

 Připravíme si plech, vlijeme do něj olivový olej a nakrájenou cibuli a vložíme do vyhřáté trouby. Nechceme, aby se nám cibule začala připalovat, pouze jde o to, aby se trochu uvolnila její chuť.


 Do misky si nalijeme trochu olivového oleje a do něj z koření namícháme směs, kterou budeme potírat zeleninu.

 Nakrájíme česnek na plátky.

 Potom vyndáme plech z trouby, uvařené brambory nakrájíme na plátky a naskládáme je na dno plechu. Na ně vrstvíme zeleninu a potíráme směsí koření s olejem a prosypáváme nakrájeným česnekem. Když je vše připraveno, dáme péct. Kdyby se nám to seshora začalo připalovat, je možno přikrýt alobalem. Kdyby se to přichytávalo zespoda, je možno podlít trochou vody. 

A tady je výsledek. Podávala jsem s čerstvými rajčaty a pečivem.


Nepečený kefírový dort a pečený velikonoční beránek

Nepečený kefírový dort

V naší rodině není o rodinné oslavy nouze. Je nás hodně a je stále co slavit, což je dobře. Ale občas je to časově náročnější, hlavně když jde o přípravu občerstvení. Nedávno slavil můj děda narozeniny a já jsem pár dní předtím objevila recept na nepečený kefírový dort. Přišlo mi to jako skvělý nápad na lehčí dezert.

Uvádím sem zdroj, ze kterého jsem recept čerpala a vzhledem k tomu, že jsem se od něj výrazně neodkláněla, mělo by to stačit: http://www.gabinkavkuchyni.cz/2012/08/kefirovy-nepeceny-dort-s-malinami/.

Jen ovoce jsem volila jiné, ještě není období čerstvých malin. Vlastně ani jahod ne, ale v Kauflandu byla nějaká jahodová akce, takže díky tomu byl dost opravdu z čerstvých jahod, které jsem nakrájela jak dovnitř, tak na ozdobu. A kiwi. Oproti receptu jsem pouze použila méně cukru, zvlášť vzhledem k tomu že děda i babička jsou diabetici. Chuti to ale rozhodně neubralo.

Dost se povedl, jen vážně doporučuji nechat ho vychladit řádně, nejlépe přes noc, aby se pak dobře krájel a nerozpadal se.

Takhle se mi povedl:




Velikonoční beránek

Každý rok nám babička upekla beránka a my jsme si ho potom jenom nazdobili krémem. Tentokrát jsem se rozhodla, že zkusím beránka upéct sama. Nejvíc jsem se těšila právě na krém, kterým ho budu zdobit. Když jsem ho ale upekla a viděla jsem, jak se povedl, bylo mi líto ho schovat pod krém, takže jsem ho jen "posněžila" cukrem :). K letošním velikonocům byl stejně příhodnější sníh než tráva, bohužel...

Vzhledem k tomu, že mi zbylo víc těsta než se povedlo nalít do formy na beránka, dostal beránek ještě kámošku mini-bábovku.

Tady jsou:



pátek 5. dubna 2013

Bramborové noky s nivovou omáčkou

Přidávám další námět na rychlou a chutnou večeři:-). Nebo samozřejmě i jiný chod, to už je na každém, jak to pojme. Já jsem tentokrát opět využila toho, co jsem zrovna měla v lednici a jelikož na mě koukalo půlkolo nivy a bramborové noky (kupované), tak to bylo jasné. Samozřejmě je určitě lepší si noky vyrobit domácí, ale na to jsem bohužel neměla čas. Chystám se na to, takže časem snad na blogu přibude recept i na ně:-).

A teď k samotnému receptu:

Na omáčku potřebujeme: olej (nebo máslo), cibuli, česnek, nivu, tavený sýr, mléko, smetanu na vaření, koření (bazalka, oregano, tymián, pepř, sůl).

Záměrně neuvádím množství jednotlivých surovin, protože musím přiznat, že vařím od oka a tak sama nevím:-). Myslím, že ale každý dokáže odhadnout množství omáčky, případně lze vždycky zředit či zahustit.

Nejdříve si do hrnce dáme rozehřát olej/máslo, najemno si nakrájíme cibuli a tu vhodíme do hrnce. Necháme ji zesklovatět, ne zhnědnout. Mezitím si nastrouháme nivu na struhadle. Jakmile je cibule hotová, vlijeme do ní smetanu na vaření, nasypeme do ní nivu a necháme vařit. Já jsem pak dále ředila mlékem, když bylo potřeba. Stáhneme plamen, občas mícháme, aby se omáčka nepřichytávala. Necháme povařit do té doby, než dosáhneme požadované omáčkové konzistence:-). Mě to vždycky nějakou chvíli trvá.


Zatím si dáme do většího hrnce vařit osolenou vodu a jakmile začne vřít, tak do ní vsypeme noky. Jelikož jsou předvařené, trvá potom už jen chviličku, než jsou hotové. Poznáte to tak, že vám vyplavou ze dna hrnce na povrch. Takže jakmile plavou všechny, odstavíme hrnec, vodu slijeme a necháme noky odpočívat pod pokličkou.

Jakmile už se omáčka blíží kýženému výsledku, tak najemno nakrájíme několik stroužků česneku, které přidáme do omáčky. Dále ochutíme kořením - já jsem dávala oregano, bazalku, tymián, sůl a čerstvě mletý pepř. Záleží na každém z vás, jaké máte chutě. omáčka je díky sýru už slaná, takže solit není potřeba příliš. Jakmile ochutíme, tak ještě necháme chvíli povařit, aby se chutě spojily.

Protože tomuhle jídlu na můj vkus chybí zelenina, tak jsem si k němu ještě připravila salát z rukoly a rajčat. Jinak zvlášť jsem ho neochucovala, stačí lehce posolit (kdo má rád, tak bylinkovou solí) a zakápnout olivovým olejem.


No a potom už servírujeme a jíme:-). Bylo to dobré, takže doufám, že vám tenhle recept bude někdy k užitku. Fotek z vaření je málo, protože jsem trochu zapomněla fotit:-).